Na nákupech

Neznámá prodejna obchodního řetězce, anonymní krajské město, žena, muži. Je asi pět večer, žena od sedmi hodnin ráno v několika blocích zasvěcovala studenty do tajů efektivního programování a odhalovala úskalí složitosti.

Mele z posledního.

Slíbila manželovi čerstvé croissanty. V košících nejsou, ale rozpékárna vedle pečiva slibně voní.

Žena k prodavačce: "Rozpékáte croissanty?"
Prodavačka: "Ano."
Žena: "Za jak dlouho budou?"
Prodavačka: "První várka za deset minut."

Žena bloudí mezi regáky. Vkládá do košíku chlazenou rybu. Jakýsi muž náhle natahuje ruku s mobilem do jejího košíku s rybou, zřejmě si pořizuje selfie já a ryba v cizím košíku.

Žena (zírá): "???"
Muž: "Hehe, já vypadám, že si s tou rybou fotim selfie, že jo, ale ve skutečnosti prostě nevidim na displej a musim ruku hodně natáhnout. Jak tak na vás koukám, vy to asi pochopíte."

Naštěstí pípne pekárna.
Prodavačka vyndavá jakési housky.
Žena: "Kde jsou ty croissanty?"
Prodavačka: "Ty jsou v druhý várce." 
Žena: "A kdy bude?"
Prodavačka: "Tak za půl hodiny. Ste se neptala."

Později u pokladního pásu:
Jakýsi anonymní muž skládá za ženino pečivo a rybu na pás asi osm piv. Vráží přitom do ženy.

Žena: "Ehm, ehm".
Muž: "Hehe, pani, promiňte, sem do vás vrazil, že jo, vy ale kupujete zdravý věci, to chcete zhubnout?"

Žena zavrčí mnohem hlasitější dračí ehm, ehm.

Otravný Dotěrný Muž: "No snad sem vás neurazil, jasně tak tlustá zase nejste, hehe. Já jenom, že všechny ženský ve vašem věku chtěj hubnout, že jo."

Žena: Zamračí se a zavrčí, otáčí se zády, pokládá platební kartu na čtečku.

Nic.
Dlouhé ticho.
Nic.
Spojení s účtem se nedaří navázat.

ODM: "Nedostatek na účtu, co?" Mrká na ženu: "Vás na ty vaše rohlíky pozvu, jestli chcete."

Žena: "To není nedostatek. To je právě přebytek."

Muž: "Jak jako?"

Žena: "Když je na účtu málo peněz, tak se to odečte rychle, ale jak tam máte víc peněz, odčítání od velkých částek je složitý, tak to trvá hodně dlouho."

Muž: "Že sem si nikdy nevšim?"

Žena si urovná záhyb drahého kabátku: "Ani se nedivím. Vy jste to zažít nemohl. Tisícovka dobrý, deset tisíc se taky většinou nezasekne, ale tak od půl milionu se mi to zasekne vždycky."

O půl hodiny později doma její manžel: "Co si prosím tě v tom obchodě tak dlouho dělala a kde mám croissanty?"