Soumrak papírových médií

Neznámá ves, neznámý večer.
Otec v pracovně splácí hypotéku.
Na stole v kuchyni je pohozeno poslední vydání nějakého Časopisu.
Matka vyklízí myčku, vaří zítřejší oběd, vhodně voleným cvičením propojuje dítěti hemisféry a v tom:

"Mamí, ten Warhola, to byl nějakej kuchař? Von má někde restauraci?"
Druhé dítě zvědavě listuje Časopisem.

Matka: "Proč?"

Druhé Dítě: "Že tu píšou o nějaký jeho polívce."

Matka přeruší propojování hemisfér a vysvětlí dítěti, kdo byl Andy Warhola.

První Dítě vyskočí od cvičení: "New York? Znal se Warhola se Spidermanem?"

Matka: "Néé. Spiderman je vymyšlenej mutant."

První Dítě: "Co je to mutant?"

Matka seznámí dítě s existencí kysliny DNA, geny a mutacemi.

První Dítě: "Kyselina? Já mám v sobě kyselinu? Můžu jí nějak použít na nepřítele?"
Vyskočí od stolu a naznačuje, jak přesně by útok probíhal. Do útoku je zapojeno několik prázdných lahví čekajících na odnesení do tříděného sběru.

Když je útok v nejlepším a láduje se špuntovka k útoku na kyselinou zcela zničené lahve, matka jemně vrací první dítě k cvičení na propojování hemisfér.

A v tom zašustí Časopis: "Mamí, kdo byli Romeo a Julie?"

Matka osvětlí dítěti vztah mezi Montekovými a Kapuletovými.

První Dítě zbystří: "Jed? A proč to tam ten Romeo raději celý nerozstřílel?" Mává špuntovkou.

Matka vysvětlí, že střelné zbraně bývaly vzácné.

První Dítě: "To se jako mečovali a otravovali, jo? Hustý!" Rozhlíží se, kde leží jeho meče. Jedy v arzenálu zatím nemá. Ale kdyby se vzal támhleten cukr a tady uřízl kus té kytky...

Hemisféry!

Druhé dítě dál listuje Časopisem: "Mamí, a proč lidem vadí, že ten chlap postavil čápům hnízdo?"

Matka vysvětlí, že ten chlap stavěl hnízdo sobě.

První dítě: "Von bude bydlet na komíně? Hustý!"
Vyskočí od cvičení a balancováním na židli názorně demonstruje rozhled z komína.

Matka nemilosrdně vrací jeho pozornost zpět.

Druhé dítě: "Mamí, tady v Časopisu píšou, že se Mimoni vracej zpátky!"

První dítě: "Hustý! Kdy? Kde?"
Pokouší se utéci do pokoje a převléci se do legínů s Mimoni. Aby bylo vše na jejich návrat připraveno.

/Opakujte 100 x/

Večer, když všichni usnou, matka ruší předplatné papírového týdeníku.
Je to to jediné, co má ještě pod kontrolou.

O emancipaci

Rok plusmínus 1800.

Neznámá neemancipovaná žena stojí u plotny a míchá vejce. Zpívá si lidové písně. V noci spí.

Rok plusmínus 1900.

Neznámá emancipující se žena stojí u plotny a míchá vejce. Vztekle přeruší zpěv lidových písní a vykřikne: "Proč mám celej život jenom stát u plotny? Jsem přece inteligentní! Chci toho víc! Chci studovat!"
V noci hledí do stropu a přemýšlí nad svým promarněným životem.

Časoprostorové kontinuum se zavlní a Bůh pobaveně zvedne levé obočí.
"Ale prosím, jak si přejete," říká si.

Rok plusmínus 2000

Neznámá zcela vyčerpaná žena stojí u plotny a míchá vejce. V textu lidové písně pomáhá jednomu z dětí odhalit všechny neshodné přívlastky. V pauze mezi nádechy odpovídá druhému dítěti na dotazy, jak se teda programuje cyklus, ve kterém animovaná kočička oběhne obrazovku správně dokola. Náhodou to ví úplně přesně, vystudovala totiž teorii informatiky a v noci, až všichni usnou, si připraví přednášku o praktické aplikaci minipočítačů.

O manželích a lidech

Neznámá ves, neznámé hory, neznámí manželé se chystají na noční vyjížďku do stopy s přáteli.
Ona ladí outfit, on zkoumá mapu.

Ona: "Kolik je tam stupňů?"

On: "Nevim. Proč?"

Ona: "Jestli si mám brát teplý prádlo. Abych nemrzla, když se zastaví."

On: "Zastavují ti rychlí, když čekají."

Ona: "Aha. Takže budeme stavět?"

On (hluboký nádech): "Ty ne."