Soutěž v programování robotů, Prof. Ing. Hchkrdtn Předseda Poroty, Členka poroty, Malý chlapec.
Malý chlapec: "Nazval jsem svého robota Myč oken..."
Předseda se nakloní k Člence: "Tak to má asi jeho maminka radost, viďte, kolegyně, to se vám bude líbit."
Malý chlapec: "...protože mě nebavilo mýt okna, která umazal pes."
Robot předvádí, jak myje okno.
Dotazy závěrem.
Předseda: "A co vašemu nápadu říkala maminka? Že má doma pomocníka?"
Malý chlapec: "Ne, ona si všechno programuje sama."
středa 25. ledna 2017
středa 18. ledna 2017
Půlnoční pro manžela
Jasně, můžeme zas a znova
říkat si Tamta Velká Slova.
A nebo nasát pěnu dní.
"Kam jsi mi dala...?!"
"Koupila jsem ti sýr!"
Dva pevné body!
Můžu se opřít o vesmír.
říkat si Tamta Velká Slova.
A nebo nasát pěnu dní.
"Kam jsi mi dala...?!"
"Koupila jsem ti sýr!"
Dva pevné body!
Můžu se opřít o vesmír.
pondělí 9. ledna 2017
Nedělní chvilka poezie
Neznámá žena napsala novým občánkům na uvítání báseň. Recitovala neznámá dcera. Víc o tom nebudeme hovořit.
Máma je když
se usmívá
a mazlí mne
a chová
A kdyby svět byl bolavý
vždycky se mám kam schovat.
Táta je když
se dovádí
až směju se
a křičím
A když mě vede do světa
nezastaví před ničím.
Ségra je když
si špitáme
a svěřujeme
lásky
Přes drobné hádky přátelství
i když už máme vrásky.
Brácha je když
se divočí
a dobývají
světy
A parťák, který jistý je
jak tečka s koncem věty.
Máma je když
se usmívá
a mazlí mne
a chová
A kdyby svět byl bolavý
vždycky se mám kam schovat.
Táta je když
se dovádí
až směju se
a křičím
A když mě vede do světa
nezastaví před ničím.
Ségra je když
si špitáme
a svěřujeme
lásky
Přes drobné hádky přátelství
i když už máme vrásky.
Brácha je když
se divočí
a dobývají
světy
A parťák, který jistý je
jak tečka s koncem věty.
Venuše kupuje mapu
Neznámý Mars, neznámá Venuše, asi tak pět let zpátky.
Venuše: "Co bys chtěl k Vánocům?"
Mars (natěšeně): "Plastickou mapu Jizerek."
Venuše: "Ale já už mám pro tebe ponožky..."
Opakujte několikrát.
Rok R, 23. 12., Venuše: "Co bys chtěl k Vánocům?"
Mars (nešťastně a vzdorovitě): "Plastickou mapu Jizerek, jako vždycky. Mají ji tady v tom knihkupectví a jestli ji Ježíšek nedonese, koupim si ji sám!"
Venuše vplouvá do obchodu.
Na stěně visí plastické mapy.
Venuše: "Máte plastickou mapu Jizerek?"
Obchodník: "Ano, tady, mám vám ji zabalit?"
Venuše nespokojeně kouká na mapu. Je zde obří Liberec, dole hřebínek Ještědu, nahoře kousek hor.
Venuše ukazuje na sousední mapu: "Já bych radši tady tu mapu, tam je to město menší a je tam víc těch hor, to je takovej lepší záběr."
Obchodník (rezignovaně): "To sou Krkonoše, pani."
Venuše: "Co bys chtěl k Vánocům?"
Mars (natěšeně): "Plastickou mapu Jizerek."
Venuše: "Ale já už mám pro tebe ponožky..."
Opakujte několikrát.
Rok R, 23. 12., Venuše: "Co bys chtěl k Vánocům?"
Mars (nešťastně a vzdorovitě): "Plastickou mapu Jizerek, jako vždycky. Mají ji tady v tom knihkupectví a jestli ji Ježíšek nedonese, koupim si ji sám!"
Venuše vplouvá do obchodu.
Na stěně visí plastické mapy.
Venuše: "Máte plastickou mapu Jizerek?"
Obchodník: "Ano, tady, mám vám ji zabalit?"
Venuše nespokojeně kouká na mapu. Je zde obří Liberec, dole hřebínek Ještědu, nahoře kousek hor.
Venuše ukazuje na sousední mapu: "Já bych radši tady tu mapu, tam je to město menší a je tam víc těch hor, to je takovej lepší záběr."
Obchodník (rezignovaně): "To sou Krkonoše, pani."
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)