Kdo hlídá jádro

Neznámé ráno, neznámá Dcera (10), Syn (9) i Matka (vypadá na 27) míří do školy.
Děti v rámci večerní univerzity shlédly napínavý dokument BBC o havárii v Černobylu. Ještě se trochu třesou.

Syn: "Mami, a to se teda nějak hlídá, ty elektrárny, jo?"

Matka: "No, hlídá. Máme ústav pro jaderný dozor. A všechny elektrárny se monitorují a o každé drobnosti ví mnohem víc lidí, než tehdy."

Syn: "Hm, a kdo to hlídá? To musí bejt někdo děsně chytrej!"

Matka: "No, pamatuješ si tetu Helenu z Prahy, jak má ty tři děti?"

Syn (vyděšeně): "To hlídá vona?"

Matka: "No, pracuje tam, přímo pod paní Drábovou."

Dcera: "To je ta, jak jsem jí slyšela na přednášce? Taková ta malá?"

Matka přisvědčí.

Syn (ještě vyděšeněji): "To jako ty elektrárny hlídaj dvě ženský? To mám bejt v klidu?"

Dcera: "Hele, já myslím, že to je v pořádku. Ženský s tím reaktorem nebudou dělat psí kusy jako ti chlapi v Černobylu ani si nic dokazovat. Já jsem v klidu."

Jak školáček měnil

Neznámá ves, neznámá matka, neznámý syn.

Moc dobrá svačina zůstala ležet celý den v kuchyni na stole.

Matka: "A co jsi tedy jedl?"

Syn: "Hele, mami, úžasně zdravě, samý vitamíny!"

Matka: "???"

Syn: "No, od N. jsem dostal sušenku!"

Matka: "Zdravý? Vitamíny?"

Syn: "Půlku jsem vyměnil s A. za celý banán a druhou půlku s M. za dvě mrkve. A okurky mi K. dala úplně zdarma, protože jsem na ní dělal oči smutnýho pejska."

Těžká volba

Vestibul neznámého státního gymnázia, Matka Dcery 1 a Otec Syna 2. Čekají na své malé ratolesti, jež právě dokončují přijímací řízení na osmileté gymnázium.

Otec2: "Vlastně jsme ho ani nechtěli hlásit, sám chtěl. Tak jsme ho přihlásili na obě ty státní školy, ale jestli se dostane na obě, tak nevíme, kterou pak vybrat. Četli jsme ty vzdělávací plány, ale je si to hodně podobné."

Matka1: "My ji hlásíme sem a pak na tu soukromou. Líbí se nám tam, že mají menší dril, ale hodně propojují předměty, učí je řešit problémy a mají zajímavé volitelné předměty."

Otec2: "Jojo, to jo - mají třeba v septimě predikátovou logiku, to je báječný. A taky v povinné matematice základy integrálního a diferenciálního počtu."

Matka1: "No, to se mi taky líbí. Tady zas mají hodně zajímavý program těch biologických seminářů a hodně výjezdů do zahraničí."

Otec2: "A ta druhá státní škola, ti prý zase hodně dobře učí jazyky. A mají dobré výsledky v olympiádách a soutěžích a nejvíc absolventů na VŠ."

Matka1: "No, to mi řekni, jak se maj ty děcka rozhodnout."

Přibíhá Syn2: "Tatí, já už to vím, já chci sem!"

Otec2: "???"

Syn2: "Ta druhá škola, to je taková hnusná tmavá budova, ale tady mají skvělou duhovou fasádu, podívej!"

Ze schodů sestupuje rozzářená Dcera1: "Mami, to je super, sem se hlásej všechny dobrý holky z orienťáku. Tak to tady bude určitě skvělý!"