Venušiny Velikonoce

Neznámá ves, neznámá Venuše, zcela anonymní, nikomu nepodobný Mars, jenž je průsečíkem mnoha skutečných Marsů a se skutečným Marsem má společné máloco, pondělí velikonoční večer.
Mars a Venuše dlí na gauči a čtou si ty Internety.

Mars: "Hahaha, tady někdo napsal, že kdo používá pomlázku, je kretén!"

Venuše: "A?"

Mars: "To jsou zas nějaký pražský tyhlety, vždyť pomlázka je tak prima. Jak jsme ji se Synem pletli, obešli všechny sousedky... Prej že to je násilí? Copak někdo dělá nějaké násilí? To jsem jako násilník, že jsem byl na koledě?"

Venuše (zamyšleně): "Ty ne. Ale víš, s tou pomlázkou..."

Mars: "Co jako? Taky jí chceš zakazovat?"

Venuše (nejistě): "Nevím. Jenom, kdybych se nad tím měla zamyslet... Vždycky mi to bylo trochu trapný, no."

Mars: "Jak jako trapný? Taková hezká tradice. Je to jenom symbolický, chápeš? Nebo to nechápeš?"

Venuše: "Chápu. Ale jak říkám, upřímně, když nad tím přemýšlím - nikdy jsem z toho nebyla nadšená. Symbolicky vystrčit zadek. Ty kecy kolem toho. Jak už jsem matrona, tak je to fakt trapný, když přijdou ty mladý kluci. Takový ponižující, no. Jakbychto..."

Mars: "Ale vždyť je to jenom taková legrace, ne? To přece nikdo nemyslí vážně. A vždycky můžeš říct, že ti to vadí."

Venuše: "Víš, když mi bylo asi dvanáct, zmlátili mě pomlázkama kluci z oddílu. Říkala jsem jim, že mi to vadí a říkali, že nemám smysl pro humor. Bylo jich pět a vysmívali se mi. Bylo to děsný. Bála jsem se cokoliv někomu říct, že se mi vysmějou, že nechápu legraci. Několikrát jsem pak před oddílovýma velikonocema simulovala angínu, no."

Mars: "A co s tím jako? To je jedna extrémní situace. Tohle přece Syna neučím. Každá tradice se dá zneužít. To můžeš rovnou zrušit i Vánoce třeba."

Venuše: "Hele, nech toho. Tak za prvé - vánoční stromek například nevypadá jako karabáč a ani tak nejde použít. Mluvím jen o tom takzvaném symbolickém výprasku no."

Mars: "Takže bys to zakázala?"

Venuše: "Já doprdele nevím! Zakázat je kravina! Ale, když už se to tu nakouslo - není mi to vůbec příjemný. Pomlázka se mi líbí jako předmět - to proutí je hezký. Líbí se mi, jak se tady na vsi sbírají ty pentle - že je vidět, kolik toho koledník oběhal, že dostane dárek. Líbí se mi, že se Synem jdete spolu na proutí a spolu něco děláte. Že navštívíte všechny sousedy. Ale upřímně - mohli byste uplést košík nebo u sousedů metat kozelce, je úplně jedno, co to je. To jen ta pomlázka je taková blbá možnost, no."

Mars: "Takže jsem taky kretén?"

Venuše: (tluče hlavou o stěnu)

Mars: "Sem se ptal!"

Venuše: "Já nevím, co jsi ty. Já ti jen říkám, že kdyby zůstalo jen to obcházení, podarování, setkání a takové to všechno, jak se to děje tady doma na vsi, je to OK. Mám to ráda, je to hezký. Je to tak hezký, že teda nějak spolknu tu malou chvilku ponížení, když přijdou tři chlapi a vesele žertují, že mě zmydlí, ať jsem příští rok hezká. Vždycky mi běhá mráz po zádech."

Mars: "Hele, a proč to vlastně řešíme, když se nás to netýká? Já přece nikoho nemlátim a ty to taky rušit nechceš? Proč plejtváme energií na něco tak nepodstatnýho, jako jsou Velikonoce? Je to jen chvilka, ne?"

Venuše: (Už nic neříká. Zase dlouho nic neřekne. Možná bude časem simulovat angínu.)





/Opakujte 100x/

Žádné řešení situace tento blog nenabízí.
Jen samé pocity.

Mars a Venuše usínají navzájem nepochopeni.