Neznámá ves, neznámý večer. Neznámá trouba vyvrhuje ze svých útrob pekáč kulatých máslových ovesných sušenek. Za oknem jemně sněží na roubenky a světlo lamp dotváří kouzlo typického českého večera.
Ono (natěšeně): "Maminko, to jsou sušenky jako z pohádky!"
Matka: "Z pohádky? To jsou sušenky, ne makové buchty."
Ono: "No, přece jak jsou ve všech pohádkách! Jsou to přesně ony. Takové ty tradiční pohádkové sušenky!"
Matka přemýšlí - Honza jedl buchty, babička pekla na bělidle mazanec, na posvícení koláče: "Sušenky? A ve které pohádce, prosim tě?"
Ono: "Ve všech těch tradičních! Třeba, jak je jedí mimoni před spaním. Nebo ve Wings, ty je také mají. A Barbíny je pečou."
Matka: "Aha, ty myslíš kreslené americké pohádky. To přece není klasika. Co se jí v těch klasických pohádkách, co čteme?"
Ono: "No, ty sušenky, co jedí v Narnii, si taky představuju takhle. A v Příšerných příbězích byly tak i namalované!"
Matka má jasno. Radikalizace společnosti proti kulturní invazi z východu je jen zastírací manévr iluminátů, kteří nám mezitím podsouvají kulturu západu!
Zítra budou makové buchty!
I pozítří.
...aneb příběhy, které nejsou pravda, ale mohly by být!
Žádné komentáře:
Okomentovat