Proč to dělali?

Neznámá ves, neznámá matka, dítě, opakování vyjmenovaných slov.

Dítě: "A není na to nějakej lajfhek na tyhlety slova?"

Matka: "Myslíš jako nějakej fígl? Mohl bys mluvit česky?"

Dítě: "Já mluvim česky! Vo co je fígl víc česky než lajfhek? Ha?!"

Chvíle ticha. Dítě studuje seznam vyjmenovaných slov, neb si je potřebuje osvěžit.

Dítě: "Slynout? Co je to slynout?"

Matka: "Éééé... jako... to se dost těžko... jakože slynul být nějakým... že se to tak o něm říkalo, nebo že tak byl známý..."

Dítě: "Oukej, takže to v životě nepoužiju a eště se mi to splete se slinou. Supr!"

Chvíle studia.

Dítě: "Cože? Co je vydrovka?"

Matka: "Nevim, asi něco s vydrou. Prostě je tam tvrdý y."

Dítě: "Né - jazykozpyt? Co to zas je? Můžeš mi říct, kdo tu češtinu vymyslel?"

Matka: "Obrozenci. Včetně toho jazykozpytu."

Dítě: "A proč to vymysleli tak blbě? S vyjmenovanejma slovama? To jako ti - píp - neměli děti nebo co? Kdo se to teď má učit?"