Za chvilku!

Neznámá matka, neznámý otec, neznámý syn, nezjištěná ves.
Je večer.

Syn: "Takže si ke mně přijdete někdo lehnout?"

Krátká nonverbální výměna mezi rodiči.

Otec: "Jo, tak já přijdu, za chvilku, jen si tu něco s mámou dořekneme."

Syn mizí v patře.

O minutu později je zpět: "A kde teda seš?!!"

Otec: "Řekl jsem za chvilku, tak vydrž."

Syn (načuřeně): "To já znám, to vaše za chvilku, to je jak když se odchází z hospody, prej za chvilku, už jen jednoho panáka, že jo, pak jich je aspoň deset a jde se domů hodiny!!!"

Syn (výhružně): "Já si tu radši počkám!"