pondělí 9. dubna 2018

Ale pan profesor říkal...

Neznámý večer, neznámá ves, neznámé odbojné dítě studující 1. ročník osmiletého gymnázia, neznámá matka, neznámý otec. Oba rodiče se profesně mj. věnují sazbě dokumentů, zejména pak otec. Mějme s ním soucit. Matka v akademické sféře aktuálně usiluje o doktorský titul a je nepatrně citlivá na tituly tak nějak obecně. Mějme s ní soucit.

Matka pomáhá dceři přepipsovat protokol z biologické olympiády.

Matka: "Ježíšmarjá, proč je to písmem Times New Roman?"

Odbojné dítě: "Pan profesor říkal, že to tak mám udělat."

Matka s důrazem na první dvě slova: "Pan učitel určitě rozumí biologii. Ale písmo Times New Roman je pro tohle aboslutně nevhodné, to bylo kdysi vymyšlené pro tisk do úzkých sloupců na savý papír v novinách, ale pro tohle je vhodnější jiný typ písma."

OD s důrazem na první dvě slova: "Pan Profesor říkal, ať to udělám s Times New Roman."

Matka si říká, co už, je skoro devět, prostě to přepíšem, sere pes.

V tom jde kolem otec: "Proboha, proč to děláte písmem Times New Roman?" Hledí vyčítavě na matku.

OD (neochvějně): "Pan Profesor biologie říkal, že to tak mám udělat."

Otec: "Pan profesor biologie ať si říká, co chce. Já jsem profesor typografie, písmo Times New Roman bylo vymyšleno..."

OD: "na tisk úzkých sloupců v novinách na savý papír..."

Otec hledí dojatě na matku.

OD: "Tak mi teda vyberte písmo. Pan profesor to snad pochopí."

4 komentáře:

  1. Moje oblibene pismo, pekne se cte i na nesave obrazovce a v sirokych sloupcich.

    OdpovědětVymazat
  2. A jaké písmo bylo nakonec vybráno?

    OdpovědětVymazat
  3. Ach, happy end. Miluju happy endy ve výchově. Poňváč vím, že vlastně neexistují.

    OdpovědětVymazat