Neznámý syn, neznámá matka, úkol z češtiny. Otec kdesi v dálavách splácí hypotéku.
Syn: "Vymyslete další slova víceznačná."
Dramatické ticho.
Syn (radostně): "Kůl!"
Matka: "???"
Syn: "Jako že je sexy kůl a nebo jako ta tyč."
Matka: "Aha, ne, to se každé jinak píše. Zkus něco jiného."
Dramatické ticho.
Syn (radostně): "Mám úplně super kůl slovo! Místo!"
Matka: "???"
Syn: "Píše se furt stejně a má to tolik významů - hele - místo tady, nebo místo tamhle na louce nebo místo pod stolem nebo místo v batohu, nebo místo u dvěří... a pořád je to úplně jiný místo!"
Matka: "Uh, eh, zkus něco jinýho, prosím."
Syn (s neutuchajícím nadšením): "Péro!"
Matka: "Uh, uh, nevim, jestli se zrovna tohle hodí do sešitu, jakbychto..."
Syn (mrká znalecky okem): "Oukej, chápu! Ale co teda?"
Matka (zoufale se rozhlíží, vidí obrázek kohouta): "Co třeba hřebínek?"
Syn (nejistě): "Na česání - a druhej význam?"
Matka (radostně): "Má ho na hlavě kohout."
Syn (zmateně): "Von se češe?"
Matka (zoufale): "Né, má ho na hlavě."
Syn (ještě zmateněji): "Myslíš péro? To jsi zakázala! Hele, víš co, tak třeba kolečko - těch je - od koloběžky, od autíčka, od penny boardu, jé, koleček je spousta!"
Matka (nešťastně): "Ale jsou to pořád kolečka. Ale zrovna tohle víceznačné je - v čem vozíme dřevo?"
Syn (zmatneně): "No, v kolečku. Ale to je taky kolečko. Tak jak je to jiný kolečko?"
A jestli neumřeli, dělají ten úkol dodnes.
Žádné komentáře:
Okomentovat