Jazyk ostrý jako kůl

Neznámý syn, neznámá matka, úkol z češtiny. Otec kdesi v dálavách splácí hypotéku.

Syn: "Vymyslete další slova víceznačná."

Dramatické ticho.

Syn (radostně): "Kůl!"

Matka: "???"

Syn: "Jako že je sexy kůl a nebo jako ta tyč."

Matka: "Aha, ne, to se každé jinak píše. Zkus něco jiného."

Dramatické ticho.

Syn (radostně): "Mám úplně super kůl slovo! Místo!"

Matka: "???"

Syn: "Píše se furt stejně a má to tolik významů - hele - místo tady, nebo místo tamhle na louce nebo místo pod stolem nebo místo v batohu, nebo místo u dvěří... a pořád je to úplně jiný místo!"

Matka: "Uh, eh, zkus něco jinýho, prosím."

Syn (s neutuchajícím nadšením): "Péro!"

Matka: "Uh, uh, nevim, jestli se zrovna tohle hodí do sešitu, jakbychto..."

Syn (mrká znalecky okem): "Oukej, chápu! Ale co teda?"

Matka (zoufale se rozhlíží, vidí obrázek kohouta): "Co třeba hřebínek?"

Syn (nejistě): "Na česání - a druhej význam?"

Matka (radostně): "Má ho na hlavě kohout."

Syn (zmateně): "Von se češe?"

Matka (zoufale): "Né, má ho na hlavě."

Syn (ještě zmateněji): "Myslíš péro? To jsi zakázala! Hele, víš co, tak třeba kolečko - těch je - od koloběžky, od autíčka, od penny boardu, jé, koleček je spousta!"

Matka (nešťastně): "Ale jsou to pořád kolečka. Ale zrovna tohle víceznačné je - v čem vozíme dřevo?"

Syn (zmatneně): "No, v kolečku. Ale to je taky kolečko. Tak jak je to jiný kolečko?"

A jestli neumřeli, dělají ten úkol dodnes.

Slavní a slavnější

Neznámá ves, neznámí lidé, pozdní hodina, pár lahví vína, matka, otec, dcera, syn, titulky filmu Lalaland.

Děti: "Mamí, a proč teda nejsou spolu, když se milovali?"

Matka: "No, to víš, dva velmi slavní lidé, to málokdy jde dohromady."

Otec: "Teda, kromě mě s maminkou. My jsme slavní voba. Každej máme svoje knížky."

Matka: "No, vždycky musí bejt jeden slavnější. Třeba mojí knížku zdramatizovalo křesťanský rádio."

Otec: "No, to mojí ne. Prodalo se jí totiž nekřesťansky moc výtisků."

To stihnu!

Neznámé copycentrum, neznámá naděje české vědy alias Matka dozoruje tisk Vědecké Práce. Pozdní odpoledne, práce se vleče, dávno měla být doma.

Zvoní telefon.

Hlásek oukropeček: "Mamí, kdy budeš doma? Už jsi tu měla bejt!"

Matka panikaří. Dítě je opuštěno samo v domě uprostřed divočiny. Je mu jistě zima, má hlad.

Zloději! Jestřábi! Rys! Vlci!

Zatracená věda!

Nešťastně: "Snažím se co nejrychleji, ale ještě jsme něco opravovali. Tak za hodinu?"

Veselý hlásek: "Super! Takže tu můžu nechat nevybalenou svačinu a ještě si stihnu skočit ke kámošovi a ty nic nezjistíš."