Mimoň

Neznámý syn, neznámá matka, známé bouřkové trubulence a prudký liják cestou ze školy.

Syn: "Jsem úplně promočenej!"
Cape kuchyní, zůstávají za ním mokré stopy.

Matka: "OK, sundej mokrý věci, dej to sušit. Hlavně ponožky!"

O deset minut později.
Syn má jednu nohu bosou a na druhé mokrou ponožku.

Matka: "Proč sis nesundal obě ponožky?"

Syn mizí.
Když se vrátí, má na obou nohou mokré ponožky.

Matka: "Proč sis oblékl zpátky mokrou ponožku?"

Syn: "Jsou už suchý!"

Matka: "Jsou mokrý. Nechávaj stopy."

Syn (nenápadně utírá své stopy): "Nene. Jenom trochu tahle."

Matka: "Jak jsi přišel na to, že jsou suchý?"

Syn (šlape jednou mokrou ponožkou na druhou): "Takhle jsem to zkoušel, jsou úplně suchý!"

Matka: "Vždyť z nich kape voda."

Syn (s menší jistotou): "No, možná tahle, tady na špičce je malinko mokrá, ale zbytek je suchej! Tady tu s tou vlhkou špičkou jsem už sušil."

Matka: "Mně se zdají obě úplně mokré."

Syn: "Mně ne! Tahle je tady (ukazuje na horní okraj) úplně suchá a tady (ukazuje na patu) v podstatě taky! Uznávám, že ta druhá je teda krapítek mokrá."

Matka: "Mokré jsou obě. Potřebují sundat a usušit."

Syn: "To uschne na nohou!" (Vztekle dupne nohou, z ponožky vycáknou kapky.)

Matka: "Nezdá se mi. Nemohl bys je sundat a vyměnit za jiné?"

Syn (zoufale): "Na těhle jsou mimoni!"