Neznámé město, neznámá trampolínová hala. Neznámé ono (6) let dme hruď a na hrudi zlatá medaile. První v životě.
Ono: "Mamí a koukej tady na tu jedničku!"
Ono: "Mamí a koukej, jak se třpytí!"
Ono: "Mamí a všimla sis, že tady je taková karabinka?"
Ono: "Mamí, a doma si ji dám pod polštář."
Matka (hrdě): "To není dobrý nápad. Doma přibijeme na trámy v patře skobu, aby sis ji měl kam pověsit a dobře na ni viděl."
Ono: "Počkej, to musíš dát tři skoby - na ty zlatý, stříbrný a bronzový, abych je měl jednou kam dávat. A na poháry poličku."
...aneb příběhy, které nejsou pravda, ale mohly by být!
Žádné komentáře:
Okomentovat